Zatímco česká digitalizace zdravotnictví řeší vlastní legislativu a termíny, na evropské úrovni vzniká paralelní, a čím dál důležitější rámec: Evropský prostor pro zdravotní data, anglicky European Health Data Space, zkráceně EHDS. Jde o nařízení, které postupně změní i to, jak budou muset fungovat jednotlivé nemocnice v Česku.
Co je EHDS a proč vznikl
EHDS je nařízení Evropského parlamentu a Rady, přijaté v únoru 2025 a platné od března 2025. Vytváří jednotný právní, technický a řídicí rámec pro elektronická zdravotní data napříč Evropskou unií. Má dva hlavní cíle: umožnit lidem přístup ke svým elektronickým zdravotním údajům a jejich bezpečné sdílení napříč hranicemi pro účely léčby, takzvané primární využití, a zároveň umožnit bezpečné druhotné využití dat pro výzkum, inovace, tvorbu politik a regulatorní účely. Součástí je i snaha podpořit jednotný trh pro systémy elektronické zdravotní dokumentace, aby dodavatelé nemuseli vyvíjet odlišná řešení pro každou zemi zvlášť.
Jaké jsou hlavní termíny
Od začátku roku 2026 mají poskytovatelé zdravotní péče a systémy elektronické zdravotní dokumentace postupně certifikovat své systémy z hlediska interoperability a bezpečnosti podle nových evropských standardů. Do března 2027 má Evropská komise přijmout klíčové prováděcí akty, které stanoví podrobná operativní pravidla. Do března 2029 mají být první prioritní kategorie dat, pacientské souhrny a elektronické recepty, vyměnitelné napříč všemi 27 členskými státy prostřednictvím centrální platformy MyHealth@EU. Další povinnosti, týkající se širších kategorií dat a jejich druhotného využití, se očekávají v následujících letech.
Jak se připravuje Česko
Česká republika připravuje implementaci EHDS do národní legislativy prostřednictvím novelizace zákona č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví. Klíčové body zahrnují právní zakotvení přístupu občanů k jejich elektronickým zdravotním údajům, povinnost poskytovatelů zapojit se do výměnných služeb prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví (NCPeH) a zavedení kmenových registrů jako základních stavebních kamenů datové infrastruktury.
Česko už má NCPeH v rutinním provozu, s podporou pacientského souhrnu a e-preskripce či e-dispenzace, a v letech 2025 a 2026 přibývají další use case. Podle nařízení se má zapojení do těchto výměnných služeb stát pro poskytovatele povinné.
Co to znamená pro jednotlivou nemocnici
Certifikace interoperability a bezpečnosti, kterou EHDS vyžaduje, se netýká jen státu nebo centrálních systémů. Dotýká se přímo jednotlivých nemocničních informačních systémů a toho, jak dobře umí vyměňovat strukturovaná data podle společného evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů. Nemocnice, které dnes budují integrační vrstvu nad svými systémy, si tím zároveň připravují základ pro budoucí splnění požadavků na evropskou interoperabilitu, ne jen tu národní.
Proč to není jen vzdálená evropská agenda
Termín roku 2029 může dnes působit vzdáleně, ale výměna informačních systémů, veřejné zakázky a změny klinických procesů se v nemocničním prostředí počítají na roky, ne na měsíce. To, co dnes vypadá jako úkol pro rok 2029, se v praxi řeší už teď, při návrhu architektury a výběru dodavatelů.
Shrnutí
Evropské eHealth směřuje k propojenému prostoru, ve kterém mají zdravotní data cestovat bezpečně napříč hranicemi, pro léčbu i pro výzkum. Pro české nemocnice to znamená, že interoperabilita přestává být jen národní záležitostí a stává se předpokladem pro budoucí zapojení do evropské infrastruktury. Nemocnice, které na tom pracují už dnes, si šetří čas, který by jinak strávily doháněním požadavků pod tlakem blížícího se termínu.